První překážku bylo třeba překonat v IC. Vždyť bylo třeba najít místo pro každého, vyhnout se protijedoucím hostům a uložit do regálů někdy skromná zavazadla, která občas připomínala spíše šestitýdenní letní dovolenou. Tento první úkol byl splněn víceméně na výbornou. Poté se člověk mohl soustředit na rozhovory se sousedy na sedadle, hudbu, svůj chytrý telefon nebo rozmanitý výběr sladkostí. Roční výlet začal.
Nově postavený Hostel Schulz se nachází přímo na berlínském nádraží Ostbahnhof, nedaleko náměstí Alexanderplatz, a je tak ideálním výchozím bodem pro cesty do metropole vlaky S-Bahn a U-Bahn. Každý student obdržel ihned po příjezdu pětidenní jízdenku. Ačkoli to zní jednoduše, pro některé (studenty i učitele ;) nebylo zpočátku snadné se v neznámých jízdních řádech městské džungle zorientovat. A tak po nastěhování do útulných hostelových pokojů dorazili alespoň někteří z cestovatelů k památníku v Hohenschönhausenu s mírným zpožděním a neplánovaně dlouhou jízdou S-Bahnem. V malých skupinkách je po areálu hodinu a půl provázeli doboví pamětníci a v interaktivním a dojemném rozhovoru je informovali o událostech v bývalé věznici Stasi; pro všechny účastníky to byl trvalý zážitek.
Přestávka po návštěvě byla jen krátká, ale stačila na první večeři a nezbytné líčení a převlékání, než se vydali na další bod programu: velkoplošnou diskotéku Matrix. Poprvé byli k radosti některých mladí berlínští cestovatelé odděleni od dospělých vedoucích; všechny přítomné učitele oddělil vyhazovač od jejich svěřenců ještě před vstupem a nasměroval je do odděleného "učitelského salónku". Žáci a studenti si naproti tomu mohli nyní tři hodiny zatančit s několika dalšími školními třídami ve třech různých patrech a nechat první, velmi vyčerpávající den slavnostně skončit. Společně se pak v pozdních večerních hodinách vrátili na ubytovnu: podle očekávání skončil dlouhý den velkou únavou a klidnou první nocí.
Následující tři dny byly pestrou směsicí společných jídel, bodů kulturního programu a volného času, během něhož se žáci a studenti mohli vydat na prohlídku města, vždy spojenou s výzvou zorientovat se v jízdních řádech veřejné dopravy.
Společně nebo v menších skupinkách se vydali do historického muzea "Topografie hrůzy", koncentračního tábora Sachsenhausen, muzea voskových figurín "Madame Tussauds", žaláře v Berlíně, technického muzea nebo hasičského sboru, nechyběly ani třídní fotografie u Braniborské brány. Kromě toho byl v úterý pozdě večer navštíven Spolkový sněm. Nejprve si studenti vyslechli krátkou přednášku o historii a politickém významu Bundestagu a poté je čekala vzrušující prohlídka skleněné kopule. Výlet byl zakončen společným bowlingovým večerem, který byl pro studenty i učitele velmi zábavný.
Zpáteční cesta do Bad Bentheimu začala stejně jako cesta tam: hledáním míst pro lidi a kufry. Ty byly méně plné sladkostí, ale zato se v nich našel jeden nebo dva kusy oblečení, obrovský plyšový jednorožec nebo ještě větší plyšový medvěd k uložení. Většina rodičů už čekala na své děti na nádraží v Bentheimu, když přijeli, a většině z nich těch pět dní v Berlíně uteklo jako voda. Výlet do hlavního města byl pro všechny, žáky i učitele, velkým společným zážitkem!